Lepidozamia peroffskyana

Lepidozamia peroffskyana Regel 1857, je druh australských rostlin ze třídy cykasů.

Rozšíření a klima

Lepidozamie pocházejí z dešťových pralesů ve východním Queenslandu a východním New South Walesu, v oblastech kde prakticky nedochází k lesním požárům. Denní teploty se v létě pohybují kolem 30 C. Snadno se pěstují jako ozdobné rostliny pro své krásné listy. Jsou relativně odolné chladu.

Rozmnožování

Rozšiřují se pouze semeny, která jsou požírána divokými prasaty a hlodavci a šířena trusem. Opylovány jsou pouze druhem brouka Tranes, který žije a množí se v samčích šiškách a hromadně se přemisťuje do samičích šišek v době jejich zrání.

Popis

Druh Lepidozamia peroffskyana byl poprvé popsán ze stromu rostoucího v botanické zahradě v St. Peterburgu v roce 1857 ruským botanikem, hrabětem von Peroffskym. Výškou dosahuje 7 m, s průměrem kmene až 40 cm. Tyto cykasy bývají obvykle nevětvené, vysoké s kmeny pokrytými zaschlými stonky starých listů.

Lístky na listu jsou u všech lepidozamií položeny v horní části řapíku. Jedná se o typický rozlišovací znak tohoto rodu (viz foto).

Samčí šištice patří vůbec k největším na světě a dosahují velikosti až 80 cm. Typické pro ně je spirálovité puknutí šištice, ke kterému dochází v době jejího zrání prodloužením osy šištice. Puknutím se odhalí pylové váčky pod šupinami šištice.

Rod lepidozamií obsahuje již pouze jeden další druh Lepidozamia hopei, který je znám jako vůbec největší cykas na světě s výškou 17-20m, na rozdíl od Lepidozamia peroffskyana má také o něco širší lístky.

Etymologie

Jméno je odvozeno od řeckého slova lepidos, které značí šupinatý, a označuje šupinatou strukturu stonku a základu listů.

České sbírky

Jedná se o jeden z nejběžnějších cykasů v českých sbírkách jak soukromých tak i botanických zahrad. Mladý exemplář roste mj. ve skleníku Botanické zahrady Liberec.

Ochrana

Jedná se o chráněnou rostlinu, která je na Červeném seznamu IUCN v kategorii LC - málo dotčený.