Cykasy v minulosti rostly i na území Česka. Zkameněliny z Břežan si můžete prohlédnout ve sbírkách Národního muzea. Kusy kmenů pocházející z  Doubravice u Železnice najdete vystavené vystavené Botanické zahradě Liberec.

Nejvýznamnější cykasy v Česku

Nejstarším českým cykasem je pravděpodobně 300-400 letý Encephalartos altensteinii ve skleníku zámku Lednice Pochází ze soukromých sbírek Lichtenšteinů. Tento druh cykasů patří k nejstarším skleníkovým rostlinám na světě vůbec, podobně staré lze najít i v belgické Národní botanické zahradě v Meise či londýnském skleníku Kew.

V současnosti největším a na nejvyšší cenu oceněným cykasem v České republice je pravděpodobně 200 let starý cykas indický (Cycas circinalis), který vlastní Botanická zahrada Univerzity Karlovy v Praze Na Slupi. Tamní vzrostlé stromy byly dle sdělení tehdejšího ředitele zahrady Větvičky znaleckým posudkem ohodnoceny každý na 1 000 000 Kč. Jedná se tedy o pravděpodobně nejdražší známé rostliny v Česku. Tyto cykasy jsou zasazeny ve volné zemi a jsou tedy prakticky nepřesaditelné, což ovlivnilo i nedávnou rekonstrukci skleníků, které musely být obestavěny kolem nich. Výjimečný je i velký cykas označený historickým názvem Cykas štíhlý (Cycas gracilis var. glauca  - Cycas media? Cycas glauca?), jediný velký tohoto druhu v českých sbírkách a dále starý Dioon edule.

Nejvzácnějším velkým cykasem je Microcycas calocoma v Botanické zahradě Liberec. Další zahrady a sbírky vlastní velmi vzácné menší nové cykasy. Pražská Fata Morgana však v poslední době zakoupila mladou rostlinu takřka vyhynulého Encephalartos latifrons a velmi pěkný exemplář Encephalartos hirsutus. Tyto rostliny nejsou běžně vystavovány.

Dalším významným cykasem je 100 let starý Encephalartos villosus, posazený v elegantním polštáři africké trávy v teplické botanické zahradě.

Některé cykasy v českých zahradách jsou neznámého původu a často jsou také chybně určeny - to platí především pro různé jedince údajného druhu Cycas circinalis. Většina z těchto zahrad až na výjimky za desítky až stovky let vlastnictví vzácných velkých cykasů nebyla úspěšná v opylování těchto vzácných rostlin či se o něj ani nepokusila.

Jedním z prvních cílevědomých kroků v tomto směru je tak zakoupení skupiny rostlin Encephalartos cerinus skleníkem Fata Morgana v roce 2008 či velké skupiny cykasů v Teplicích. Ve skleníku v Lednici proběhly první pokusy v opylování druhu Zamia furfuracea a v Brně druhu Ceratozamia mexicana, prozatím bez výsledku. Úspěch naopak zaznamenali někteří soukromí pěstitelé především u rodu Zamia.

Existují vůbec české cykasy?

Ano, existují, na našem území cykasy rostli mj. v období cenomanu, tedy v druhohorách, ale i později. Mezi zkameněliny cykasů rostoucích na českém území patří Pseudoctenis babinensis, Microzamia gibba, Jirusia jirusii a Nilsonia bohemica.

Foto: List Jirusia Jirusii (Bayer) Domin rostl před více než 90 miliony let u Břežan, Foto: Ivo Antušek, BioLib

Sbírka po sbírce

Nejlepší současné sbírky cykasů lze nalézt v botanických zahradách v Praze, Liberci a Teplicích. U dalších zahrad se jedná spíše o konzervaci po desetiletí uchovávaných rostlin, snad kromě Hodonína, který svou sbírku aktivně rozšiřil o řadu mladších rostlin.

Praha
Botanická zahrada hl. m. Praha vlastní přibližně 100 druhů cykasů, z nichž ovšem pouhá desetina roste ve veřejném skleníku Fata Morgana. Skleník, který je v majetku nejbohatšího českého města v poslední době investoval do získání vzácných druhů cykasů včetně již zmíněného Encephalartos latifrons a hirsutus a nově získal i vietnamský cykas Lindströmův. Jedná se o jedny nejvzácnějších druhů cykasů v českých sbírkách. Mezi větší cykasy rostoucí ve skleníku Fata Morgana se řadí v České republice ojedinělý druh Cycas wadei, vzácný vietnamský Cycas aculeata, jediná africká cykasovitá rostlina Cycas thouarsii či vzrostlý Dioon mejiae. Vystavuje i řadu mladých rostlin, včetně modrého cykasu Encephalartos horridus. Velkou skupinu mladších rostlin vystavuje navíc i o pravidelných výstavách palem a cykasů. Vlastní i další cykasy například novou skupinu Encephalartos cerinus určenou k rozmnožování. V zázemí najdete  zajímavou sbírku rodů Zamia i Cycas. Na rozdíl od jiných skleníků s delší tradicí však Fata Morgana zatím nevlastní žádné vysloveně velké rostliny.

Botanická zahrada Univerzity Karlovy v Praze Na Slupi: zdejší 200 let vzrostlé stromy Cycas circinalis jsou zasazeny ve volné zemi a jsou tedy prakticky nepřesaditelné, což ovlivnilo i nedávnou rekonstrukci skleníků, které musely být obestavěny kolem nich. Po rekonstrukci a souvisejícím přesazení uhynul druh Encephalartos horridus, což jen potvrzuje riskantnost přesazování starých cykasů. Výjimečný je i velký Cycas gracilis var. glauca. Tento název pravděpodobně označuje současný druh Cycas media, jediný velký tohoto druhu v českých sbírkách, označení ale není jisté. Dále zde najdete velké Dioon edule a Ceratozamia mexicana. Na Slupi nově roste i mladá rostlinka Stangeria eriopus a Lepidozamia, v zázemí pak neznámá kubánská zamia.

Fotogalerie z Botanické zahrady Liberec

Vzrostlé rostliny vystavuje Botanická zahrada Liberec, která jediná v České republice má vytvořenu i pravěkou sekci a jeho sbírku lze označit za nejzajímavější sbírku karibských cykasů v ČR. Liberecký strom Microcycas calocoma (viz foto napravo), který je v přírodě kriticky ohrožen, je vůbec nejvzácnější z velkých cykasů v českých sbírkách. Zajímavý je i soubor velkých, převážně však běžnějších druhů cykasů.  Liberec vlastní vzrostlé Encephalartos villosus, Zamia integrifolia, pumila a pygmaea, dále některé vzrostlé běžnější cykasy (Cycas circinalis, Cycas rumphii, Ceratozamia mexicana, Dioon edule) a řadu mladých rostlin (Lepidozamia hopei, Lepidozamia peroffskyana, Zamia amblyphillidia, Macrozamia lucida...). V zajímavé australské sekci najdete u nás ojedinělou sazenici druhu Macrozamia dyeri a Bowenia).

Teplice

Botanická zahrada Teplice vlastní především mimořádnou skupinu samčích rostlin Encephalartos villosus nejméně sto let starých a celou řadu menších nově získaných sazenic včetně například velké skupiny bowenií či v Česku veřejně nedostupných rostlin Zamia neurophyllidia nebo vzácné Cycas debaoensis. Roste zde i zajímavá skupina rodu Zamia, včetně Zamia amblyphillidia a další rostliny.

Hodonín

Více informací ve zvláštním článku.

Na Moravě je druhově nejbohatším skleníkem překvapivě skleník Nemocnice Hodonín s více než 20 druhy cykasů, včetně pravděpodobně nejstarší či jedné z nejstarších rostlin Cycas revoluta u nás. Dalším velkým cykasem je místní Cycas rumphii. Skleník je ve velmi špatném technickém stavu a o jeho bytí či nebytí se debatuje.

Brno

Botanická zahrada MU v Brně představuje mimo jiné velké rostliny druhu Ceratozamia mexicana obou pohlaví, dále cykas označený jako Encephalartos hildebrandtii (avšak ve skutečnosti Encephalartos altensteinii), dále pro návštěvníka zajímavý druh Zamia integrifolia, na které můžete pozorovat dokonale hladké okraje lístků, které daly této rostlině jméno. Další rostlina téhož druhu je v Liberci příliš vzdálena od návštěvnického chodníku. Zájemci zde uvidí nejstarší rostlinu Zamia furfuracea v ČR, pocházející ze sbírky brněnského kaktusáře Zdeňka Fleischera, která je přibližně 80 let stará. Prohlédnout si můžete i největší Stangeria eriopus u nás, mohutný cykas označený jako Cycas circinalis, samičí Dioon edule, tři samice Cycas revoluta vysoké 95 cm, dvě pěkné rostliny Encephalartos vilosus. v zásobních sklenících pěstuje i některé další druhy jako Cycas panzihuanensis, Zamia loddigesii, Macrozamia miquelii a další. Celkem v místní sbírce najdete 17 druhů cykasů.

Lednice

Fotogalerie ze zámeckého skleníku Lednice

Nejstarším českým cykasem je pravděpodobně 300-400 letý Encephalartos altensteinii ve skleníku zámku Lednice Pochází ze soukromých sbírek Lichtenšteinů. Ve skleníku jsou i velmi staré rostliny Dioon edule a Zamia furfuracea.

Olomouc

Sbírkové skleníky v Olomouci vlastní velmi staré a pravidelně plodící stromy samic ceratozamie mexické. Samčí rostlinu nevlastní a bohužel ani nemá zajištěn přísun pylu k opylení. Skleník vlastní i velkou samčí rostlinu chybně označenou jako Cycas circinalis větší rostliny Zamia furfuracea, samce Dioon edule var edule a menší rostlinu Zamia integrifolia.

Zlín

Zoo Zlín Lešná představuje v tamním skleníku Yucatán krásné skupiny pohlavně zralých rostlin kostarického (sic!) cykasu Zamia neurophyllidia. Jedná se o nejlepší sbírku tohoto druhu v ČR. Jednou ze sekcí Zoo jsou i “Rostliny éry dinosaurů” s několika květináči běžných druhů Cycas circinalis a Zamia furfuracea.

Plzeň

Plzeňská botanická zahrada cykasy nevystavuje, nicméně v zázemí vlastní řadu nových cykasů, včetně například v ČR ojedinělého konžského druhu Encephalartos laurentianus, či kriticky ohroženého Zamia inermis.

Tábor

Jediný veřejný skleník na jihu Čech je také jedním z posledních nerekonstruovaných v českých botanických zahradách. Vlastní pouze obvyklejší cykasy Zamia furfuracea atp, byť zájem na rozšíření sbírky existuje.

Foto: Nejstarší český cykas - Encephalartos altensteinii ve skleníku zámku v Lednici

České názvy

České názvy cykasů nejsou zcela ustáleny mj. i proto, že tyto rostliny nejsou širší veřejnosti známy a neexistují o nich česky psané publikace. Sami odborníci často používají pouze počeštěné latinské názvosloví, pro veřejnost nesrozumitelné. Jediné dva stabilizované názvy nesou cykas indický (Cycas circinalis) a cykas japonský (Cycas revoluta). Se zvyšujícím se povědomím o exotických rostlinách v České republice však v poslední době vzniká tlak na obnovu nebo vytvoření nových českých názvů. Názvy cykasů nejsou příliš známé, nicméně existují.

V případě cykasů česká jména vznikla v 19. století (1846) především díky úsilí Jana Svatopluka Presla, jinak autora i známějších jmen jako např. bledule, kukuřice či kopretina. Tyto názvy uvádí i Ottův slovník naučný ve vydání z roku 1908. Zde jsou použity vždy nejstarší známé názvy, doplněné o nově vytvořené názvosloví užívané botanickými zahradami Liberec (např. bowenie pilovitá, bowenie obdivuhodná) a Univerzity Karlovy Na Slupi (např. dión jedlý), obvykle se opírající o překlad latinských jmen.

Prvním pojednáním o cykasech v češtině byly čtyři stránky ve Wšeobecném rostlinopise z roku 1846. Presl zde pojmenoval i tři z nyní popsaných jedenácti rodů cykasů:

1. •cykas = Cycas – název kykas značí v řečtině druh palmy;
   

2. •keják = Zamia – odvozeno od kyjovitého tvaru samčí šišky na stonku;
   

3. •píchoš = Encephalartos – řada rostlin tohoto druhu má pichlavé listy.
   

Ve zmíněné knize byly pojmenovány i první druhy cykasů. Například Preslovy názvy „cykas indický“ pro Cycas circinalis a „cykas japonský“ pro Cycas revoluta jsou dnes běžně používány. Další Preslovy názvy nejsou příliš rozšířené. Presl tedy pojmenoval:

1. •cykas indický (původně indský) (Cycas circinalis);
   

2. •cykas japonský (původně žapanský) (Cycas revoluta);
   

3. •keják otrubnatý (Zamia furfuracea);
   

4. •píchoš hrozný (Encephalartos horridus).
   

5. •keják celolistý (Zamia integrifolia) byl pojmenován v roce 1848 v publikaci Počátkowé rostlinoslowí J.S. Presla
   

Jeden cykas má dokonce jméno po českém botanikovi. Je jím keják Roezlův (Zamia roezlii), kolumbijský druh pojmenovaný po Benediktu Roezlovi. Je považován za jednu z nejprimitivnější zamií a dorůstá výšky až 7 m. Roezl také věnoval rostlinu druhu Zamia lindenii Jeanu Julesovi Lindenovi, po kterém je pojmenována.

Fotografie: Odhadem 200 let starý cykas indický v Praze Na Slupi. V popředí samičí megasporofyly se semeny, v pozadí další již více rozevřené

Běžný prodej

V prodejnách jsou dostupné hlavně cykas japonský (Cycas revoluta). Tato rostlina se také většině prodejců vybaví pod názvem „cykas“. V některých obchodech lze nicméně zakoupit i druh keják otrubnatý (Zamia furfuracea) z Mexika, nazývaný pro tvrdost listu také chybně „kartonová palma“, a zcela výjimečně i východoasijský cykas Rumpfův, který je v Evropě volně v prodeji například v italských stáncích s květinami.

Internet
V internetovém prodeji v ČR je také Cycas circinalis, evropské firmy pak prodávají celou řadu semen a občas i semenáčků či větších rostlin.

Další, často velmi vzácné druhy lze zakoupit v evropských sklenících a také od českých sběratelů nebo na burzách, například na podzimní burze sukulentů v botanické zahradě UK Na Slupi, jsou relativně často dostupné dioóny či zamie.

Soukromí sběratelé

Největší sbírky cykasů v České republice ovšem vlastní soukromí sběratelé, včetně extremně vzácné rostliny druhu Encephalartos breviofoliatus a dalších.

Nejvíce soukromých sběratelů se zaměřuje na africký rod Encephalartos. Existují i neúplné sbírky rostlin rodu Zamia a Dioon a mezi soukromými sběrateli najdeme i vzácné mikrocykasy. Na druhou stranu neexistuje komplexnější sbírka rodů Cycas, Ceratozamia a Macrozamia, byť ojedinělé a někdy i velmi pěkné rostliny sběratelé vlastní. Relativně běžné jsou oba druhy Lepidozamia, ve sbírkách jsou i rody Stangeria a Bowenia.

V Česku zatím není vůbec zastoupen nejvzácnější Encephalartos relictus, Encephalartos woodii oba druhy čigua  a další vzácné druhy. Prakticky neexistuje kvalitnější sbírka australského rodu Macrozamia.

Většina rostlin se do sbírek dostala po roce 1989 a často se tedy jedná o drobné rostliny mladých cykasů, jejichž získání je finančně dostupnější. Nicméně najdou se i velké kusy z doby předrevoluční.

Foto: Část soukromé sbírky cykasů Josefa Bučka