Zamia fischeri / keják Fischerův

Zamia fischeri byla poprvé popsána v roce 1945 Miquelem a od té doby jen velmi málo sbírána v přírodě. Je často chybně zaměňována s druhem Zamia vazquezii, který je ve sbírkách běžnější (prakticky vždy se jedná o druh Zamia vazquezii).

Rozšíření

Pochází z Mexika z dubových lesů ve státě Queretaro a San Luis Potosí. Roste obvykle na dobře odvodněných a velmi stinných místech v borovicovo dubových lesích ve výškách kolem 600 m. n. m. Vzhledem k oblibě tmavých míst je vhodná do pěstování v bytech.

Popis

Jedná se o drobný cykas s holými řapíky bez ostnů (druh Zamia vazquezii může mít občas nahodilé i když jen velmi málo četné trny). Tenké lístky jsou v horních dvou třetinách drobně pilovité. 

Tenké lístky jsou kopinaté (na rozdíl od širších a spíše obvejčitých listů u druhu Zamia vazquezii) a v horních dvou třetinám drobně pilovité. Listů je obvykle poměrně málo a u starších rostlin jsou kratší než 30 cm (u druhu Zamia vazquezii jich obvykle bývá více, jsou delší a rostlina je především ve starším věku podstatně mohutnější).

České sbírky

Správně určené rostliny tohoto druhu jsou ve světových sbírkách vzácné, rostlina byla sbírána jen velmi málo. V České republice jednu vlastní Botanická zahrada hl. m. Prahy a jednu soukromý sběratel, což je v Evropě nadprůměrný počet rostlin tohoto druhu. Rostliny nejsou vystavovány.

Ochrana

Zamia fischeri je zařazen na Červený seznam IUCN. Náleží do kategorie EN -  ohrožené druhy. Zároveň je zařazen na seznam CITES II.