Všechny části cykasů jsou jedovaté, největší koncentrace jedovatých látek se najdou v pylu a semenech, jejichž pojídání bez úpravy může být i smrtelné. Současně jsou však cykasy již dlouhá století součástí lidské historie i jako potrava.

Otrava cykasy

Otrava cykasy je otrava vzniklá v důsledku konzumace kterékoliv části cykasů či špatně upravených potravin připravených z cykasů  - především semen, nekvalitně upraveného sága, listů ale i dalších částí. Jsou známy otravy lidí včetně smrtelných, přežvýkavců (krav a ovcí) po spasení listů a v literatuře je zmiňován i případ úmrtí psa po přežvýkání semen cykasů. Velmi debatované, a ne definitivně prokázané, je dlouhodobé působení některých látek z cykasů, která se může projevit až po řadě let.

Všechny části cykasů jsou jedovaté, největší koncentrace jedovatých látek se najdou v pylu a semenech, jejichž pojídání bez úpravy může být i smrtelné. Semena v domácnostech však samovolně nevznikají a šištice s pylem jen velmi vzácně u některých menších druhů, především Zamia furfuracea.

Možnost otravy tedy není třeba přeceňovat. V domácnostech je však třeba rostliny odstranit z dosahu malých dětí. To však platí pro valnou část i jiných pokojových rostlin, které jsou často i silně jedovaté. Například velmi jedovatá Dieffenbachia je na rozdíl od cykasů široce rozšířenou pokojovou rostlinou i v ČR. Byla přitom využívána i pro náplň otrávených šípů a může způsobit velmi rychle i vážné problémy.

Cykasy jsou však již dlouhou dobu součástí lidské historie i jako potrava, přičemž jejich chuť mezi českými botaniky ověřil i prof. Jan Jeník z pražské UK. Ze semen se vyrábějí "placky", dřeň z kmene je využívána i na výrobu sága a v Japonsku se z druhu Cycas revoluta vyrábí druh saké. Druh Zamia integrifolia takřka zlikvidovala průmyslová výroba škrobu z jeho kmene v USA. Rostliny také napadá hmyz a semena cykasů pojídají i zvířata. Semena rodu Encephalartos jsou dokonce oblíbenou pochoutkou i mezi africkými paviány.

Projevy otravy

Všechny vlivy jedovatých látek obsažených v cykasech nejsou dobře popsány. Projevy otrav u lidí bývají podobné jako u lépe popsaných otrav zvířat (dobytka).

1. •Zvracení, nevolnost - zvracení obvykle do 24h požití části rostlin
   

2. •Smrt - popsány případy po požití neupravených semen australských druhů
   

3. •Poškození jater
   

4. •Nervová postižení - tyto projevy otravy se mohou objevit až po řadě - i desítkách - let. Za hlavní důvody tohoto zpoždění je povážováno buď nahromadění jedovatých látek v organismu nebo jejich dlouhodobé působení. Za výsledek takové otravy je považována i tzv. guamská nemoc. Vazba těchto postižení nervového systému na cykasy není jednoznačně prokázána.
   

5. •Některé látky v cykasech jsou karcinogenní.
   

Další články o pěstování cykasů

• Pěstování cykasů

• Pěstování cykasů v bytě

• Přezimování cykasů venku

• Otužilé cykasy (-17°C) - fotografie

• Semena cykasů a jejich klíčení

• Zakořeňování listů cykasů

• Množení cykasů odnožemi

• Rozmnožování cykasů

• Otrava cykasy

Obrázek:

Chemická struktura aminokyseliny BMMA, která v cykasech působí jako neurotoxin

Nejznámější otravy

1. •Zamia staggers je otrava dobytka po spasení cykasů čeledi Zamiaceae, název pochází původně z Austrálie, nicméně otravy dobytka jsou známy i z Japonska či Karibiku. Projevuje se ochrnutím končetin, postižené zvíře obvykle umírá hlady.
   

2. •Nemoc z ostrova Guam - je nervové onemocnění typické pro komunitu na tomto ostrově. Je zkoumána jeho vazba na konzumaci potravin vyrobených z cykasů. Odborný anglický název je Amyotrophic lateral sclerosis-parkinsonism dementia (ALS-PD)
   

3. •Otravy námořníků v Austrálii - patří mezi první historicky popsané otravy cykasy. Po požití několika semen cykasů došlo mezi námořníky k silnému zvracení a v těžších případech i smrti.
   

Chuť cykasů

1. •Pravděpodobně jediným, kdo u nás osobně ochutnal cykasy, je prof. Jan Jeník z pražské UK. O jeho zkušenostech a chuti cykasů si můžete více přečíst v jeho článku o západoafrickém cykasu
   

Jedy v cykasech

Jedy obsažené v cykasech patří do třech skupin:

1. •metylazoxymetanol (MAM) glykosidy: cykasin, makrozamin a neocykasin
   

2. •aminokyseliny: BMAA - β-N-methylamino-L-alanin, BOAA
   

3. •neobvyklé sterylglykosidy