CYKASY
Podle jihoafrického botanika prof. Grobelaara, je možné zakořenit většinu listů rostlin z rodu Encephalartos, přičemž samotný list může vydržet živý až 7 let. Zakořeňování je možné i bez využití jinak doporučených hormonů. Nicméně ze zakořeněných listů jen velmi malé procento je schopno vytvořit kompletní rostlinu. K vytvoření standardní rostliny je navíc třeba poměrně specifické světelné a vlhkostní podmínky a využívají se k němu i různé mlžící boxy a jiné expertní vybavení. Proces tvorby celé rostliny může ustat dojde-li k uschnutí původního listu, tedy místa kde probíhá fotosyntéza celé nové rostliny.
Další články o pěstování cykasů
• Otužilé cykasy (-17°C) - fotografie
Jednou z možností jak množit cykasy je zakořeňování listů nebo jejich řízků. Tato praxe patří již mezi poměrně odborné úkony a rozhodně ji nedoporučujeme zájemcům bez rozsáhlejších zkušeností. Touto cestou navíc nelze množit všechny druhy cykasů.
Zakořeňování listů cykasů
Miroslav Bouček
Tento postup jsem si vyzkoušel na listu druhu Encephalartos lebomboensis. Jedná se o můj první pokus, ve kterém jsem dosáhl vyrašení kořenů. Zda ovšem zakořeněný list skutečně udělá vegetační vrchol zatím nevím. Experiment je po 2.5 roce ve stadiu, kdy původní zakořeněný list uschnul kromě paždí. To ztloustlo a přeměnilo se na zárodek , jak doufám, budoucí nadzemní části. Kořeny jsou již srovnatelné se slabším semenáčkem. Nyní čekám co bude dál. Zde najdete postup, kterým jsem dosáhl zakořenění:
List pro množení musí být vyzrálý, nejlépe již rok starý. Letos vyrašené měkké listy se mi nepodařilo zakořenit. List nesmí být vyschlý.
List se musí amputovat včetně "paždí". Lze použít například listy z malých rostlin, kterým uhynul kořen a spodní část nadzemní části, takže se již nedá jako celek zakořenit, nebo vhodně vylomený list z větší rostliny. Nicméně tuto druhou variantu nedoporučuji a nevím, kdo by k úmyslné amputaci listu měl odvahu.
Paždí (konec listu) zaříznu opatrně ostrým nožem rovně (odstraním roztřepenou část). Konec ošetřím práškem z dřevěného uhlí. List uložím do krabice z PE (poloprůhledná potravinová krabice s poloprůhledným víkem) a nechám cca 4-5 dnů zaschnout řez. Takto připravený listový řízek držím uložen ve stínu.
Do potravinové krabice nasypu směs z perlitu, kokosového substrátu a trochy rašeliny. Vrstva substrátu v krabici stačí cca 3-4 cm. Substrát navlhčím (myslím, že tomu zahradníci říkají vlhký tabák). Do vody přidávám i Previcur proti plísni a některým houbám.
Konec listu (paždí zespoda, respektivě z "vnější" strany + řez) ušpiním zakořeňovacím stimulátorem (používám běžný práškový stimulátor AS...).
List položím do krabice, jeho konec lehce vmáčknu a přihrnu do substrátu. Vlastně konec listu zůstává téměř na povrchu. Krabici uzavřu a uložím do stínu při teplotě cca 23-25°C (Osvědčilo se mi zakořeňování začátkem září na spodní polici v zimní zahradě - skleníku. ) Je nutno regulovat vlhkost, podle potřeby větrat, kontrolovat plísně... Kořeny se mohou objevit tak po 6 týdnech. Když mají asi 1-1.5 cm, list zasadím "svisle" do květináče. Pro zasazení používám stejný substrát, do kterého ještě přidám trochu Perlitu. Zasadit lze list i druhý rok na jaře.
List Encephalartos lebomboensis jsem nechal v krabici přezimovat a dopadlo to dobře. Jen se nesmí zapomenout občas krabici otevřít, "vyvětrat", případně lehce navlhčit. Rašící kořeny je možné a asi i nutné občas zkontrolovat (opatrně odhrnout substrát a opět zakrýt).