Encephalartos bubalinus byl poprvé popsán v roce 1957 z rostlin rostoucích u jezera Tanganyika v Tanzánii botanikem Melvillem z rostlin objevených v roce 1944 P.R.O. Ballym poblíž Molluvane. Jméno značí “píchoš gazelí” po chlupech na nových listech, které autorovi popisu připomínaly srst antilop.

Rozšíření

Pochází ze severní Tanzánie, kde roste na travou porostlých křemencových skaliscích v nadmořské výšce přibližně 1300-2150 mnm na přímém slunci či mezi ojedinělými stromy na západ od jezera Natron a jižně od města Loliondo.

Popis
Jedná se o menší cykas s nadzemním kmenem do 2 metrů výšky, zelenými šišticemi a žlutými semeny. Lístky jsou kopinaté, poměrně slabě zbarvené, pololesklé a nepřekrývající se. Lístky mají po obou straných 1-3 trny.

Ochrana

Jedná se o chráněnou rostlinu zařazenou na červený seznam ohrožených druhů IUCN v kategorii NT - téměř ohrožené. Počet není jednoznačně odhadnut, ale jedná se pravděpodobně o posledních více než 10.000 rostlin ve volné přírodě. Druh je zapsán na hlavním seznamu CITES I, který kontroluje obchod s ohroženými druhy - jak s rostlinami, tak i jejich semeny.

České sbírky

Druh není vystavován a pravděpodobně jej nevlastní ani žádná botanická zahrada v ČR. Není známo, že by byl vystavován kdekoliv v Evropě.