Encephalartos manikensis

Encephalartos manikensis byl popsaný v roce 1938 jihoafrickým botanikem Hamish Boyd Gillilandem. Široce popsaný druh manikensis (tzv. manikensis complex) byl v roce 1969 ( Dyer & Verdoon) rozdělen na několik samostatných druhů (Encephalartos manikensis, E. pterogonus, E. concinnus, E. munchii a E. chimanimaniensis) na základě rozdílů zejména ve stavbě pylových šištic.

Rozšíření

Vyskytuje se v okresech Manica na hranicích východního Zimbabwe a západního Mosambiku na vrchovině Mapande Range. Roste na žulových skaliscích, na kterých jsou roztroušeny izolované populace.

Popis

Středně velký robustní cykas s nadzemním 1,5 m vysokým kmenem o průměru 30cm, dlouhými (1,5-2m), tmavě zelenými lesklými listy s krátkým řapíkem. Lístky u báze řapíku přecházejí v trny.

Sbírky v Česku

V roce 2007 bylo dovezeno větší množství semen (J.Bučko) a tak jsou semenáčky E. manikensis a některé další druhy komplexu (E. concinnus, E. munchii, E. pterogonus) omezeně zastoupeny v několika soukromých sbírkách a vlastní je i botanická zahrada hl. m. Prahy. Větší rostlina se nachází také v jedné soukromé sbírce.

Ochrana

Jedná se o  vzácnou rostlinu, zapsanou na Červeném seznamu IUCN . Byla ji přiřazena kategorie VU, zranitelný. Druh čelí vysokému riziku vyhubení ve volné přírodě. Encephalartos manikensis je zapsán na hlavním seznamu CITES I, který kontroluje obchod s ohroženými druhy - jak s rostlinami, tak i jejich semeny.

1. •Rod Encephalartos v historickém článku prof. Dyera
   

2. •Cykasy Afriky - úplný atlas, jediný existující v češtině
   

3. •Rod Encephalartos v historickém článku prof. Dyera
   

4. •Cycas thouarsii - pochází z Madagaskaru a blízkého pobřeží Afriky, jediný z rodu Cycas v Africe
   

5. •Stangeria eriopus - jediný jihoafrický druh z jiného rodu než Encephalartos