Encephalartos ngoyanus

Druh byl popsán v roce 1949 jihoafrickou botaničkou Inez Verdoonem. Je pojmenován podle lesa Ngoya v jižní Africe, odkud pochází.

Rozšíření

Svazijsko, Jižní Afrika, Transvaal a Natal provincie, oblast Zuzuland a lesa Ngoya, v otevřených pastvinách a na okrajích lesa, často rostoucí mezi balvany.

Popis

Další cykas patřící spolu s Encephalartos cerinus, Encephalartos umbeluziensis a Encephalartos caffer do skupiny tzv. trpasličích cykasů. Většinou má podzemní nebo krátce nadzemní  kmen 0.3 m vysoký o průměru 15-20 cm. V rámci této skupiny se vyznačuje krátkými tmavě zelenými listy s pouze několika listy v koruně. Lístky jsou pololesklé, v mládí lehce chlupaté a nepřekrývají se. Horní okraj většinou bez zubů, na spodní straně s 1 až 3 zoubky, bazální lístky přecházejí v několik trnů, límec není přítomen.

Sbírky v Česku

U nás jej nevystavuje ani zřejmě nevlastní žádná z bot. zahrad,je však zastoupen nejméně ve dvou soukromých sbírkách.

Ochrana

Jedná se o rostlinu, zapsanou na Červeném seznamu IUCN. Byla ji přiřazena kategorie VU, zranitelný. Druh je zapsán na hlavním seznamu CITES I, který kontroluje obchod s ohroženými druhy - jak s rostlinami, tak i jejich semeny.

Další informace:

1. •Cykasy Afriky - úplný atlas, jediný existující v češtině
   

2. •Rod Encephalartos v historickém článku prof. Dyera
   

3. •Cycas thouarsii - pochází z Madagaskaru a blízkého pobřeží Afriky, jediný z rodu Cycas v Africe
   

4. •Stangeria eriopus - jediný jihoafrický druh z jiného rodu než Encephalartos