Encephalartos paucidentatus

Druh byl popsán v roce 1926 anglickými botaniky Otto Stapfem a Josephem Burtt Davym.

 

Rozšíření

Svazijsko poblíž vrcholu Piggs Peak a Jihoafrická republika, provincie Transvaal nedaleko Barbetonu na hustě zarostlých horských svazích v nadmořské výšce 1000-1500m, s poměrně vysokými dešťovými srážkami.

Pěstování

Preferuje lehce zastíněná místa s velmi dobrým odvodněním a výživnými půdami. Nemá rád pokud je v růstu rušen a větší rostliny špatně snášejí přesazení. Je podobný s velmi vzácným E. heenanii.

 

Popis

Robustní cykas o výšce kmene až 6 m a průměru téměř 70 cm. Listy jsou od 150 cm do 250 cm dlouhé, tmavě zelené a vysoce lesklé. Listy jsou oproti většině ostatních jihoafrických druhů ploché, protilehlé lístky svírají úhel 180st. Řapík je rovný, tuhý a bez trnů. Lístky jsou 15 cm až 25 cm dlouhé a 2,5 cm – 3,5 cm široké, na horním i spodním okraji lehce ozubené 1-2 trny a vzájemně se nepřekrývají.

 

Sbírky v Česku

U nás jej nevystavuje ani zřejmě nevlastní žádná z bot. zahrad, je však zastoupen v několika málo soukromých sbírkách.

 

Ochrana

Jedná se o rostlinu, zapsanou na Červeném seznamu IUCN . Byla ji přiřazena kategorie VU, zranitelný. Druh je zapsán na hlavním seznamu CITES I, který kontroluje obchod s ohroženými druhy - jak s rostlinami, tak i jejich semeny. 

Počet rostlin v přírodě se odhaduje na posledních 3-5.000 jedinců v 6 lokalitách. Nejméně 30% území, kde se tento druh vyskytoval, bylo v posledních 60 letech proměněno na eukalyptové a borovicové lesy.

Další informace:

1. •Rod Encephalartos v historickém článku prof. Dyera
   

2. •Stangeria eriopus (JAR a Mozambik) a Cycas thouarsii (Madagascar) - jediné dva cykasy v Africe, které nepatří do rodu Encephalartos
   

foto: Willy Mills (velká rostlina)

a Josef Bučko (v květináči a list)