Taxonomie a evoluce

Czech Cycads

CYKASY

Evoluce

Cykasy jsou vývojově nejstarší žijící semenné rostliny na světě. Jsou známy jako živoucí fosílie, tedy rostliny známé ze zkamenělin, málem vymřelé a s řadou prehistorických rysů přežívajících do současnosti. I proto jsou, vedle kapradin, přesliček a blahočetů, základem pravěkých sekcí řady botanických zahrad. V České republice, kde ostatně cykasy dříve také rostly, má bohatou pravěkou sekci Botanická zahrada Liberec.

Fylogenetický strom ukazuje cykasorosty jako nejstarší semenné rostliny, které s mladšími jinany (Gingkophyta) sdílejí pohyblivé spermatozoidy, u jehličnanů (Pinophyta) již chybějící. K palmám, řadícím se mezi krytosemenné (Magnoliophyta), již mají velmi daleko

Za předchůdce cykasů jsou obvykle udávány vyhynulé kapraďosemenné rostliny, které jsou jim vývojově nejbližší, po nich naopak vznikly jinany a jehličnany. Cykasům podobné rostliny, či dokonce přímo cykasy jsou poprvé známy z permu, z doby kolem 230 mil. let. Podobné rostliny existovaly již dříve, nicméně není jasné, zda se jednalo o jejich předchůdce. Největší rozmanitosti dosáhly v období triasu, ale hlavně v juře, kdy spolu s jinany a dalšími nahosemennými dominovaly tehdejší flóře a tvořily až 20 % všech rostlin.

Pravděpodobné fosílie řádu Cycadales jsou známy ze všech kontinentů (např. rody Nilssonia, Ctenis a Pseudoctenis). Z křídy je známý fosilní druh Sanchucycas gigantea, jehož obří kmen byl nalezen v Japonsku a který patřil k největším druhům cykasů, byť nalezené zkamenělé cykasy byly obvykle štíhlejší a menší než současné. Ve vrchní křídě a na přelomu křídy a třetihor mnoho rodů a druhů cykasů vymřelo. Naopak vyhynulý řád Bennettitiales, dříve považovaný za cykasotvarou rostlinu, dnes do této skupiny již řazen nebývá.

České cykasy, existují vůbec?

Ano, existují, na našem území cykasy rostli mj. v období cenomanu, tedy v druhohorách, ale i později. Mezi zkameněliny cykasů rostoucích na českém území patří Pseudoctenis babinensis, Microzamia gibba, Jirusia jirusii a Nilsonia bohemica.

Žijící cykasy se dělí na jediný řád “cykasotvaré” a jedenáct rodů ve třech čeledích. Základní Klíč k určení čeledi je zde.

Taxonomie a evoluce

Třída cykasy je jedinou v oddělení cykasorosty (Cycadophyta). Dříve se do tohoto oddělení řadily i vyhynulí benetitové (Benetitiales), dnes se tato skupina vyřazuje, protože je bližší kvetoucím rostlinám.

Z dnes rostoucích cykasů je známo přibližně 305 druhů, z nichž řada byla popsána poměrně nedávno a proces jejich klasifikace dále pokračuje. Od devadesátých let dvacátého století tak přibyla více než stovka nově uznaných druhů. Další druhy cykasů jsou vymřelé. Následující systemizace řádu cykasotvarých (Cycadales), jediného žijícího řádu ve třídě cykasy, pochází z kladistické analýzy Dennise Stevensona z roku 1990, upravené v roce 1992.

ŘÁD CYKASOTVARÉ (Cycadales)

* Podřád: Cycadineae

o Čeleď: CYKASOVITÉ (Cycadaceae)

+ Podčeleď: Cycadoideae

o Cycas. Typ: Cycas circinalis

* Podřád: Zamiineae

o Čeleď: STANGERIOVITÉ (Stangeriaceae)

+ Podčeleď: Stangerioideae

o Stangeria. Typ: Stangeria eriopus

+ Podčeleď: Bowenioideae

o Bowenia. Typ: Bowenia spectabilis

o Čeleď: KEJÁKOVITÉ (Zamiaceae)